XEN

Pro vyzkoušení virtualizace je vhodný VMWARE PLAYER dl který je zdarma ke stažení(i když je pod nějakou nesvobodnou licencí) a v některých distribucích je možné si přidat jeho repozitáře.
Dalším řešením je instalace VMWARE SERVER který je také zdarma a lze z něj nastavovat parametry virtuálního stroje přes grafické rozhraní. U mne však byl jeho chod prapodivně pomalý ve srovnání s PLAYERem takže dokud ho znovu nevyzkouším, nebudu ho propagovat.

vytvoření a konfigurace virtuálního stroje

Virtuální stroj se v případě VMWARE PLAYERu konfiguruje ručně, tedy textovým editorem (např.: win - pspad, linux - tlačítko F4 v mc commanderu nebo zadáním "nano nazev_souboru.vmx" z příkazové řádky) kterým upravíte .vmx soubor konkrétního virtuálního stroje nebo jeho vygenerováním například na webu EasyVMX.
Zde je možné si vybrat z několik typů konfigurátoru:

superjednoduchý na začátek doporučuji - stačí pouze doplnit název .iso image který chcete připojit
jednoduchý 1 a 2
expert z této verze lze celkem jasně pochopit význam jednotlivých položek v souboru .vmx

... další odkazy k .vmx souborům

Vygenerovaný soubor pak uložte a rozbalte jej do adresáře, v něm vidíte je rozložen v několika souborech. Ty můžete

Ukázka složení virtuálního stroje:

My_Virtual_Machine.log <-- zde se zapisují údaje o činnosti systému
My_Virtual_Machine.vmdk <-- konfigurace virtuálního disku
My_Virtual_Machine-s001.vmdk <-- virtuální disky
My_Virtual_Machine-s002.vmdk
My_Virtual_Machine-s003.vmdk
My_Virtual_Machine.vmss <-- virtuální paměť
My_Virtual_Machine.vmx <-- konfigurace virtualního stroje

Pokud tedy chcete virtuální stroj duplikovat, zálohovat nebo odstranit, stačí soubory zkopírovat nebo smazat. Doporučuji však při jakékoliv manipulaci s nimi mít virtuální stroj vypnutý.

v ubuntu

7.10

hotové virtuální stroje

Na webu VMWARE APPLIANCES jsou k dispozici tzv "Appliances", tedy hotove nainstalovane virtuální systémy které stačí stáhnout a spustit. Například různe alternativní verze Ubuntu nebo Vindovs Vista / Server 2003. Tyto appliance jsou k dispozici i na serverech ruzných operačních systémů, tak aby jste si je mohli rovnou vyzkoušet.

nastavení sítě

Defaultně je ve virtuálním stroji síť překládána (nat), její ip adresa je tedy z rozsahu vnitřních adres, virtuální počítač se pak chová jako standartní pc připojené do sítě přes router (v tomto případě je routerem hostiteslký počítač - ten na kterém je VMWARE PLAYER spuštěn).
Pokud chcete aby byl virtuální stroj vidět v síti jako další nezávislí počítač s vlastní ip adresou (ve stejném rozsahu jako hostitelský počítač), pak je potřeba přepnout síťovou kartu do bridgovaného režimu.
V souboru .vmx najděte následující parametr a nahraďte slovo "nat" slovem "bridged"

toto je konfigurace s překládanou adresou:

ethernet0.connectionType = "nat"

a toto je konfigurace s bridgovanou adresou:

ethernet0.connectionType = "bridged"

Pokud máte se sítí nějaké problémy, ujistěte se že máte ve virtuálním systému nainstalovány ty správné ovladače, tak jak to je popsáno v následující kapitole "instalace systému a ovladačů" a nebo můžete vyzkoušet jiný typ virtuální síťové karty.

instalace systému a ovladačů

Po spuštění je virtuální stroj stejný jako jakýkoliv jiný počítač, ukáže vám nabídku ve které si múžete vybrat odkud bude bootovat a po vložení cd do mechaniky vám z něj bez problému nastartuje a vy múžete nainstalovat sytém.

Doporučuji však instalaci z .iso image uloženého na disku protože se nemusíte zdržovat vypalováním cd.

připojení .iso image

Cestu k .iso image který se bude do virtuálního systému připojovat jste nastavovali již dříve v položce "LiveCD ISO-image (Optional)" na webu konfigurátoru, nyní ji však můžete libovolně měnit v konfiguračním souboru .vmx v kategorii # LiveCD - pokud jste si v konfigurátoru žádné nastavení nezadali pak tam tuto kategorii nemáte a budete ji muset doplnit ručně. Například dle následujícího příkladu, komentáře uváděné za znakem # tam pochopitelně dávat nemusíte:

# LiveCD
ide1:1.present = "TRUE"
# <-- nastavuje zda je virtuální mechanika s .iso imagem v systému zapnuta
ide1:1.fileName = "windows.iso"
# <-- definuje cestu k .iso image souboru
# <-- ve windows dejte dlouhé názvy "C:/do uvozovek/"
ide1:1.deviceType = "cdrom-image"
ide1:1.startConnected = "TRUE"
# <-- definuje zda má být image do mechaniky při startu vloženo či ne
ide1:1.mode = "persistent"

# použité hodnoty jsou TRUE = ano a FALSE = ne

ovladače

Pro správnou/optimální funkčnost operačního systému je potřeba nainstalovat do něj ovladače virtuálního hardware. Ty jsou uloženy v image s názvem vašeho operačního systému v adresáří VMWARE PLAYERu. Například tedy:

C:/Program Files/VMWARE/Player/windows.iso

Nastavte virtuální stroj dle předešlého návodu připojení .iso image tak aby je po spuštění image připojil a poté:

pro windows - po startu cd spusťte (autorun) a nainstalujte - restartujte a vše je hotovo
pro debian ...
pro gentoo ...

zmenšení virtuálního systému

defragmentace + shrink z VMWARE menu + vypnuti swap a hyberfil

_kdyz si v ni potom vypnes swap a hybernaci
tak se to zmensi
restartnes
nastavis ze chces zapnout swap
vypnes
v tu chvili zazalohujes
a po zapnuti se swap zase zapne
i v originale
i v zazalohovane kopii_

mistrovstvi ve virtualizaci

daleko VYKONNEJSI virtualizer je XEN! - xen googlem
lze spoustet virtualni systemy nejen z virtualncih disku ale i z realných partition - 2 - 3
http://www.abclinuxu.cz/serialy/virtualizace-na-urovni-jadra

Poslední změna: 22.06.2009 15:28:12